Archeologové

PROSPEKCE S DETEKTORY

Ač vystudovaný archeolog (s kvalifikací získanou v ČR), jako soukromá fyzická osoba, tzn. bez zaměstnaneckého či jiného poměru k oprávněné archeologické organizaci, nesmí provádět archeologické výzkumy (tedy ani za pomoci detektoru kovů) bez povolení Ministerstva kultury a uzavřené dohody s Akademií věd ČR o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů.

pruzkum_arupAni profesionální archeologové s oprávněním nemohou provádět prospekci pomocí detektorů kovů kde a kdy se jim zlíbí. Jsou vázáni pravidly pro výkon svého povolání, která jsou výrazem toho, co společnost od archeologů očekává. Archeologové si nemohou tato pravidla upravovat a vykládat po svém či je dokonce nerespektovat.

Někteří se totiž nechovají jako zástupci moderní vědy, ale jako amatérští sběratelští archeologové 19. století. Rozdíl je jen v použité metodě, následky jsou stejné. Spolupracují s vybranými detektoráři při tzv. terénních prospekcích s částečně destruktivními účinky, pro které nemají patřičný souhlas k provádění tzv. badatelských výzkumů. Aby tuto proceduru obešli, vydávají prospektorské metody za tzv. záchranné výzkumy. Dokonce vystavují jakási hledačská povolení a umožňují detektorářům samostatnou nelegální prospekci bez zajištění odpovídající kontroly, jak a kde průzkumná činnost probíhá, co se s nálezy děje přímo na místě, jestli jsou nálezy odevzdány všechny a kompletní, jestli je provedená dokumentace správná apod. Existují i případy, kdy nalezení artefaktu v zemi archeolog označí za povrchový sběr.

V dohodách o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů, které uzavírají oprávněné archeologické organizace (muzea, vysoké školy aj.), je zakotvena povinnost požádat Archeologický ústav AV ČR v Praze či Brně, o stanovisko k provedení výzkumu, který nebyl vyvolán stavební či jinou obdobnou činností. Takový výzkum musí být předem řádně zdůvodněn a schválen. Součástí procesu je i uzavření dohody s vlastníkem nemovitosti, na které se mají archeologické výzkumy provádět. Tato povinnost se vztahuje na výzkumy, které mají být prováděny destruktivními metodami a při jejichž realizaci může dojít k narušení nemovitých archeologických nálezů nebo vyjmutí movitých archeologických nálezů z místa jejich původního uložení (tedy i za použití detektorů kovů). Tudíž i pro terénní prospekci, při níž dochází k vrypům a vkopům do původních terénů a získávání movitých archeologických nálezů za asistence detektorů, archeolog musí požádat o stanovisko ARÚ, k čemuž je povinen předložit náležitý projekt výzkumu.

Za destruktivní metody archeologického výzkumu nejsou považovány metody s minimálními invazivními zásahy. Mezi tyto metody patří: vrty určené k odběru pedologických nebo paleobotanických vzorků, povrchové sběry nekovových archeologických nálezů, povrchové sběry s použitím detektorů kovů v ornici na plochách, které jsou nebo byly v minulosti pravidelně zemědělsky obdělávány.


PRAVIDLA ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU

Pravidla archeologického výzkumu stanovují základní a společnou normu provádění všech částí archeologických výzkumů a vztahují se na všechny osoby, organizace a jejich složky, které jsou oprávněné k provádění archeologických výzkumů.

Terénní archeologický výzkum je výzkumem, který souvisí se získáváním nových archeologických pramenů a dat terénní činností, například sběrem či výkopem (odkryvem, exkavací). Podle důvodu provádění terénního výzkumu rozeznáváme badatelský archeologický výzkum a záchranný archeologický výzkum. Podle invaznosti zásahu rozdělujeme terénní archeologické výzkumy na nedestruktivní, částečně destruktivní a destruktivní. Dále rozeznáváme terénní archeologické výzkumy zjišťovací, předstihový a nouzový. Výsledkem terénního archeologického výzkumu je soubor movitých archeologických nálezů (artefaktů, ekofaktů a vzorků) a soubor nehmotných dat reprezentovaných zejména terénní dokumentací, tvořící podklad pro vznik nálezové zprávy. Terénní archeologický výzkum zahrnuje veškeré etapy archeologické práce související se získáním nových dat, tj. fázi přípravnou (rešerše, vypracování projektu), prováděcí (práce v terénu) a zpracovatelskou (laboratorní ošetření a konzervace nálezů, odborné vyhodnocení získaných movitých a nemovitých nálezů a vzorků, nálezové zprávy, publikace).

Badatelský archeologický výzkum se provádí na území s archeologickými nálezy jinak neohroženém, pouze z archeologického podnětu, za účelem vyřešení vědeckého archeologického problému. Destruktivní a částečně destruktivní výzkum má být prováděn pouze tehdy, je-li to nezbytné z důvodu vyčerpání jiných možností odborného poznání. V takovém případě musí být badatelský archeologický výzkum ve smyslu Maltské konvence předem již ve fázi přípravy řádně odůvodněn a povolen.

Záchranný archeologický výzkum je výzkum ohroženého území s archeologickými nálezy, jehož narušení soudobou lidskou činností nebo přírodními procesy  je  nevyhnutelné a z hospodaření archeologickým dědictvím nevyplývá možnost zachování archeologického dědictví na původním místě. Podle nové definice se provádí tehdy, je-li ohroženo zachování archeologického dědictví a poznatků o něm prací na kulturní památce, prací v památkovém území, prací v ochranném památkovém pásmu a dále prováděním stavby, přístavby, terénní úpravy, vodního díla nebo jeho změny, otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek, které nemají být provedeny na kulturní památce, v památkovém území nebo v ochranném památkovém pásmu.

Druhem záchranného výzkumu je výzkum nouzový, který se provádí v průběhu narušení ohroženého území s archeologickými nálezy lidskou činností. Zpravidla je nestandardním řešením situace vzniklé nedodržením povinností vyplývajících z platných právních předpisů, nepředpokládaným odhalením archeologického nálezu, nebo se provádí tam, kde není technicky možné provést předstihový výzkum.


Částečně destruktivní archeologický výzkum je invazní, avšak jen minimálně narušuje fyzickou podstatu nemovitého archeologického nálezu. Jedná se zejména o mikrovrypy, vpichy, vrty, zjišťovací sondy, sondy registrující nemovitý archeologický nález a průzkum detektory kovů, při němž dochází k vyjímání nálezů (viz sdělení ministerstva kultury).

Destruktivní archeologický výzkum je invazní a jeho hlavním nástrojem je výkop (odkryv), který zasahuje fyzickou podstatu nemovitého archeologického nálezu.

Zjišťovací archeologický výzkum se provádí za účelem identifikace archeologických nálezů a jejich vědecké a památkové hodnoty a definování následné archeologické operace (např. předstihový výzkum nebo ochranu na původním místě). Může být součástí záchranného i badatelského archeologického výzkumu. Zjišťovací výzkum má zpravidla částečně destruktivní charakter.

Předstihový archeologický výzkum je druhem/součástí záchranného výzkumu a provádí se zpravidla v předstihu před narušením ohroženého území s archeologickými nálezy lidskou činností nebo přírodními procesy.

Nedestruktivní archeologický výzkum je takový výzkum, který je zcela neinvazní a jeho součástí není výkop. Jde zejména o geodeticko-topografický průzkum, leteckou prospekci, dálkový průzkum Země a archeogeofyzikální měření.


Pro každý plánovaný terénní archeologický výzkum s výjimkou nouzového archeologického výzkumu musí být vypracován projekt, který stanoví jeho odborné cíle, volbu území, metody terénní práce včetně způsobu evidence a dokumentace archeologických nálezů a vztahů mezi nimi, personální zajištění, charakteristiku materiálně technického zabezpečení, odhad nákladů terénního výzkumu a způsob nakládání s jeho výsledky. Projekt se v případě záchranného výzkumu zpracovává s ohledem na veškeré podklady stavební dokumentace, inženýrsko-geologický průzkum, průzkumy souvisejících oborů či nedestruktivního archeologického výzkumu. Součástí projektu je i uzavření dohody s vlastníkem nemovitosti, na které se má archeologický výzkum provádět.

Každý terénní archeologický výzkum je registrován. Registrace výzkumu se provádí před jeho zahájením; pokud to není možné, bez zbytečného prodlení později. Registrací získává terénní archeologický výzkum nezaměnitelné označení, které je nutno uvádět na veškeré dokumentaci s výzkumem související, na obalech nálezů, příp. i na nálezech.

O výsledcích terénního archeologického výzkumu je vypracována nálezová zpráva s předepsanou strukturou jejíž nedílnou součástí je „Zpráva o archeologické akci“ v podobě vyplněného formuláře nebo jeho ekvivalentu v elektronickém systému evidence archeologických výzkumů. Tyto dokumenty se podávají ve stanovených lhůtách do archivu oprávněné organizace a do archivu instituce pověřené centrálním shromažďováním dat.

Nálezová zpráva nebo Zpráva o archeologické akci jsou zpracovávány i pro terénní výzkumy s negativním zjištěním.

Terénní archeologický výzkum musí být odpovídajícím způsobem publikován, a to v termínu odpovídajícím rozsahu a závažnosti jeho výsledků.


PROFESNÍ ETICKÁ PRAVIDLA

Archeolog provádí svou činnost v souladu s právním řádem ČR, v duchu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy, profesního kodexu EAA a souvisejících dohod a konvencí.

Archeolog nesmí vést archeologický výzkum, pro který není dostatečně profesionálně vybaven a pro který nemá dostatečné odborné, technické a personální zázemí. Dbá na to, aby jeho činnost vždy sledovala zájem smysluplného hospodaření archeologickým dědictvím.

Archeolog se nesmí podílet na nelegálním obchodu s archeologickými nálezy ani nesmí jinak podporovat či propagovat nelegální aktivity v oblasti získávání archeologických nálezů.

Odpovědností archeologa je upozornit příslušné orgány na ohrožení archeologického dědictví … a využít všech prostředků, které má k dispozici, k řešení takových případů příslušnými orgány.

Archeolog dbá na to, aby informace o archeologických výzkumech a nálezech nebyly z komerčních důvodů nevhodně využívány nebo potlačovány.

Archeolog by neměl provádět ani odborné určování či oceňování nelegálně získaného archeologického nálezu.

Archeolog by neměl publikovat ani vystavovat nálezy pocházející z nekontrolovaných nálezů bez řádného zdůvodnění a upozornění na nelegálnost jejich původu. Při medializaci nálezů by měl sdělovat veřejnosti právně nezávadné informace, nikoliv své osobní názory, rozporné s legislativou.

Více na stránkách Archeologického ústavu AV ČR v Praze a také Slavomil Vencl – Archeologie a etika.

obrhrad