Maltská konvence

MALTSKÁ KONVENCE neboli Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy

S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament ČR a prezident republiky ji ratifikoval. Úmluva vstoupila v platnost dne 23. září 2000.
Podle Ústavy ČR, čl. 1, odst. 2: „Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva“. Podle čl. 10: „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva“.

Kromě toho se v Preambuli Ústavy ČR hovoří o tom, že … my, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku … odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu.

Členské státy Rady Evropy a ostatní státy, majíce na mysli, že archeologické dědictví je základním prvkem pro poznávání minulosti celého lidstva, uznávají, že evropské archeologické dědictví, jež poskytuje doklady o dávné historii, je vážně ohroženo poškozováním … tajnými nebo nevědecky prováděnými vykopávkami a nedostatečnou informovaností veřejnosti …

Cílem Úmluvy je ochraňovat archeologické dědictví jako zdroj evropské kolektivní paměti a jako nástroj historického a vědeckého studia. Za součást archeologického dědictví se považují veškeré pozůstatky a objekty a jakékoli stopy po lidstvu z minulých období situované na jakémkoli místě … Jejich uchování a studium umožňuje vysledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí …

Každý signatář Úmluvy:

  • zajistí povinnost nálezce ohlásit příslušným úřadům každý náhodný nález součásti archeologického dědictví a dát jej k dispozici ke zkoumání,
  • bude bránit nezákonným vykopávkám, archeologické výzkumy a průzkumy budou prováděny vědeckým způsobem (pouze kvalifikovanými, zvláště oprávněnými osobami), za předpokladu, že kdykoli to bude možné, budou se používat nedestruktivní průzkumné metody,
  • zajistí, aby používání detektorů kovů … bylo předmětem specifického předchozího oprávnění,
  • bude se snažit o maximální ochranu a údržbu archeologického dědictví, nejlépe na původním místě,
  • zabrání nezákonnému oběhu součástí archeologického dědictví,
  • postará se, aby si příslušné veřejné úřady a vědecké instituce mezi sebou vyměňovaly informace o jakýchkoli zjištěných nezákonných vykopávkách,
  • podnikne všechna opatření, aby muzea a podobné instituce nenabývaly součásti archeologického dědictví, u nichž je podezření, že pocházejí z nekontrolovaných nálezů nebo nepovolených vykopávek nebo nezákonně z povolených vykopávek.

Důvodová zpráva k Úmluvě specifikuje pozornost věnovanou detektorům kovů popsáním základního principu vyhledávání detektorem kovů: „Registrace detektorem je okamžitým impulsem k vykopání předmětu. Nelze předem rozlišit, jestli předmět představuje významný archeologický nález nebo odpad z dvacátého století. Výsledkem je v každém případě porušení terénu a zničení nálezových okolností. Neřízené využívání detektorů kovů tak vede k podstatným ztrátám na archeologickém kulturním dědictví.“